Stačila malá chvilka, kdy mi synáček zatahal za nabíjecí šňůru a tablet se poroučel z metru k zemi. Samozřejmě dopadl displejem na zem a nevydržel. Popraskané sklo nabízelo možnost drahého servisu + řešení zaslání poštou, nebo to zkusit na vlastní triko.
Zdá se, že to čeho jsem se obával ve chvíli kdy Lenovo koupilo od IBM sekci s notebooky, se pomalu začíná stávat skutečností. V době kdy mělo Thinkpady pod sebou IBM, byla tahle řada noteboků jedna z nejlepších, možná ne vzhledově, ale fuknčně neměla konkurenci. Dnes při náhodné návštěvě Lenovo centra se mi zdá, že tohle končí, ale začneme po pořádku.
Po pořízení tabletu následovalo zjišťování, jaký firmware bych tam měl nahrát. Přeci jen původní čínská verze nebyla ideální a navíc je zde problém s přístupem do Google Play a spousta do systému vnořených čínských aplikací. Abych ostatním ušetřil čas, zde máte krok za krokem jak na to.
Moc nechápu šílenství kolem tabletů. Z mého pohledu zbytečné neproduktivní zařízení, které jen žere čas. Všechny ty hezké ukázky usnadnění práce, ty jsou hezké v prezentacích, ale v reálném světě jsem se s použitím tabletu v pracovním procesu prakticky nesetkal. Tedy pokud nešlo o vývoj čehokoliv pro tablet. Ovšem na konzumaci obsahu je to naopak báječná hračka.
