loading

Stanislav Duben

Stanislav Duben ICQ: 66800432 email: duben@seznam.cz Skype: sduben

20. leden 2014

Z deníku otce: S tátou v kuchyni

s-tatou-v-kuchyni-introJsou občas chvíle, že se jako muž ocitnete v kuchyni a není to jen cestou do ledničky pro pivo. Tedy abych neupadal do tradičního klišé, já občas vařím, dokonce si troufám říct, že mi to i docela jde, ale nemůžu to dělat moc často, aby si na to maminka nezvykla.

Když ale takhle jednou pronesla, dlouho jsi neuvařil, co kdybys udělal zítra oběd ty? Nedalo se nic dělat, než s úsměvem kývnout. Naštěstí jsem na to nebyl sám. Jednak mi Lucka pomohla s cibulí, ale hlavně jakmile bylo nakrájené maso a nehrozilo, že se Staník pořeže, tak šup s ním na linku, aby "pomáhal". Oproti jiným Staníkovým aktivitám s rodiči, tohle byla celkem pohoda. Zamíchat maso, Staníku pozor ta pánev pálí. "Páííí?" Ano pálí. No tak to otestoval, že, sáhnul si, konstatoval že pálí a protože ta pánev wok na indukční desce zase tak moc rozpálená zvenku není, tak to bylo bez nutnosti hledat lekárničku. Pak mi samozřejmě pomáhal míchat, i když to bylo spíš š'touchání než míchání. Takže jsem to občas musel i přes Staníkovu nevoli vzít do vlastních rukou. To probíhalo asi takhle, "no tak, nevztekej se, hned ti to zase vrátím", "ne nesahej na ten nůž", "tohle neschazuj", "tady máš zpátky míchátko", "ne na ten nůž opravdu nesahej", "jo pálí to, nesmíš na to sahat". No a takhle nějak jsme orestovali maso, šoupli do toho omáčku od vitany a po namočení a přimíchání nudlí, jsme se oba tvářili jako kuchaři roku. A co jsme si navařili, to jsme si taky snědli. Až jsme měli boule až za ušima!

Samozřejmě jsou i jiné chvíle, kdy takhle prcka posadím na linku, aby mi pomáhal. Nejčasteji, když loupeme pomelo. Tedy loupeme, já oberu kůru, a pak obírám slupky z jednotlivých měsíčků, snažím se dávat odpad do jedné misky, jídlo do druhé a Staník se snaží ujídat, házet to na podlahu nebo mě krmit. U toho krmit mě zvládá i tu část "házet na podlahu". Zvlášť když táta nejí dost rychle, což je prakticky pokaždé. Lump totiž vždy popadne ten největší kus, nacpe mi ho do pusy, zachechtá se jak se mu to povedlo a už mi tam láduje další. Ne, víc jak tři velké pomelo měsíčky opravdu nedám. Zkoušel jsem mu to vracet, ale on si ukousne, pak ukáže, že hned další ne a šup radši to nacpe mě. Na moje, počkej mám plnou pusu neslyší a rve to do mě horem dolem. Výsledkem téhle zábavy je obvykle přežraný tatínek, upatlaný synek a podlaha, co potřebuje setřít. Podobně jako když je od jiného vaření všude nakapáno, nacintáno, olejem nastříkáno, zkrátka takové ty "detaily po vaření", které my kluci nevidíme, ale maminkám z nich vstávají vlasy na hlavě. Jo, není divu, že nás k tomu vaření moc často nepouští.

s-tatou-v-kuchyniJá to zamíchám a ty zatím připrav nudle

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit