vikend-s-tetou-introPůvodně měl bý Staník na víkend u babičky, ale jen to slyšela teta Káťa, tak začala lobovat, že ho taky pohlídají, a že si bude hrát s Adriankou a Tadeáškem a že u babičky bude když tak jen spát.

Proč se měl Staník stát odložené děcko? Rodiče totiž jeli bruslit k Lužickým jezerům a tak jsme usoudili, že by ho to dva celé dny v kočárku nebavilo a víc zábavy si užije jinde. Takže nakonec tety lobování neslo úspěch a většinu času strávil Staník s ní a dětmi, babička bydlí o pár domů vedle, takže se nakonec o něj nějak prostřídali. Teta Káťa, to je ta teta, kterou jak ten náš rošťák viděl tak se dal do breku. Ale už je veliký, tak už ho teta zdá se neděsí. Ještě jsem cestou z auta volal nějaké instrukce co jsem zapomněl říct při předávání a už slyším "s tímhle si radši nehraj to by se mohlo rozvít, zkus tohle" a o chvilku později "jé a kdepak jsi našel tohle?".

Staníkův bratránek Táda nemá rád, když mu Staník chodí do pokoje a hraje si s jeho auty, protože je to prý "ještě mimino a mohl by je rozbít". Takže co udělá náš lump jako první? Vejde k němu do pokoje, vysype autíčka z krabice a začne si s nimi hrát. Říká se tomu léčba šokem. Ale asi zabrala, protože když ho v neděli večer vyzvedáváme tak už se zdá, že nemá Tadeášek se Staníkem a autíčky problém. Ale to předbíhám, asi dvě hodiny předtím totiž volám, že se blížíme k Praze a jak to zvládli a tak. Doteď dobrý, povídá teta, jenže před malou chvílí spadnul, praštil se o stůl a tak má velkou bouli na čele a dávám mu na to zmražený špenát. Klasika, když máte dítě vracet, udělá ozembouch těsně předtím, aby bylo jasno, že na něj nikdo, ale opravdu vůbec nikdo nedával pozor.

Jakmile přijedeme naše nezbedné dítko vyzvednout, tak to je radosti, skákání kolem krku, chechotu s točením kolem dokola. Taky předvádí jak se naučil říkat "naše Eéééébynka", což je tety pes. No a pak už jen rošťáka odvézt domů a začít kurýrovat, protože přes víkend dostal nějaký zánět do očí a tečou mu chudákovy zelené blevajzy ze slzných kanálků. Trochu náročné tak máme vstávání, protože místo abysme se probrali majznutím hračky po hlavě, nebo poskakováním dítka po břiše, tak nás budí brekot a plačtivé "očička, očička". Protože je má chudák tím zeleným hnusem celé zalepené a tak je musíme čistit, zvlhčovat a pomalu otevírat.

Nakonec končíme u doktorky, s kapkami do očí a záložními antibiotiky kdyby kapičky nezabrali. A protože se Staníkovi to kapání do očí ani trochu nelíbí, bude tohle léčení docela boj.

vikend-s-tetouVíš jak chodí boty na výlet? No přece hezky za sebou a drží se za tkaničky.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit