Odlesk dušeTyto básně, a nejen je si můžete přečíst také v mé první knižní publikaci Odlesk duše . Knihu vydala společnost Tribun. Objednávky můžete provést na stránkách Tribunu http://www.librix.eu/cz/books/detail/odlesk-duse-246/. Věřím, že se vám budou líbit a uvítám vaše ohlasy.


 

 

 

 

 

chci-eknihu chci-knihu


Odpusť

Ve tváři úsměv, jak málo to značí,
když se ti zahledím do očí,
vždy» v hloubi duše bolest se zračí
a slzy stékají po tváři.

Jak mě ten pohled bolí a tíží
věda, že jsem jeho příčinou,
chtěl bych to změnit, osušit slzy,
snad mi pak tvé oči prominou.



Zlost

V uších mi hučí, u huby pěna,
lidičky pěkně mě serete.
Čekal bych lásku, drsná však změna
všichni se se mnou jen perete.



Ponurá paní

Žila paní v temném hávu,
její krajina byla ponurá,
a rouchem halila si hlavu,
ač smutná, přesto spanilá.

Když zemí šla či jela,
všude bylo slyšet větru hvizd,
co vlastně lidem chtěla,
proč říkali jí nenávist?

Nemohla za to, co v lidech vězí,
nemůže za lidské slabosti,
že nepodlehnout dá se stěží?
To nejsou její starosti.

Podlehnout téhle paní,
to může každý pouze,
když otočí se za ní
a podlehne vlastní touze.

Láska a nenávist, jak rozdílné city
a přitom skoro stejné,
jak společné čepele, opačné břity,
jen srdce jinak zaslepené.



Ďábelská láska

Ach, mít tak křídla, vyletět do nebe,
jak brzy, miláčku, já stál bych u tebe.
Neletět nahoru? Dolů mám klesat?
Neboj se, srdce mé stále chce plesat.

Tak tedy do pekla ve víru vášně,
oběma směry mně připadá krásně.
Dále psát o ohni, co ve mně dřímá?
Buď už v mém objetí, ty, žádná jiná.

Netušíš, poklade, co ve mně vzlíná,
třeba by ses mne lekla,
kdybych byl anděl, to byla by jiná,
však co když jsem splozenec pekla?



Tohle

Tohle je muž, tohle je žena,
tohle je on a tohle je ona,
tohle jsou oni, nyní jsou spolu,
tohle jsou mrtví, pohřbít je dolu,
tohle je dítě, z jejich je lásky,
tohle je čas, co kreslí mu vrásky,
tohle je bylo, tohle je bude,
tohle je nyní, tohle? To zbude.



Bez zvuku

Ozval se třesk a po něm ticho,
jakoby konec života,
od toho třesku slyšet byl všude,
postihla zvuky slepota.

Nikdo se neptal, nekřičel hrůzou,
nemožno vydati hlásku,
před sebou samým, tichou a krutou,
bez hlesu nandal si masku.

A v masce bez tváře, ukrytý před všemi,
ztratil se v tom divném světě,
ve světě bez zvuku, ve světe hluchoty,
tiše ho tenhle svět smete.



Známka

Hledala tiše, prohlédla schránku,
našla tam jenom poštovní známku,
známku bez razítka, známku bez dopisu,
kdo ji tam dal? Neměla podpisu ...


chci-eknihu chci-knihu

Komentáře   

Guest
+1 #1 Guest 2010-07-05 22:26
Brouzdá si po noci
Náhodný webtržník
Spát by jít měl
Však není mu pomoci

Dubenův blog
Svítí mu do očí
Překvapeně zírá
Co na něj vyskočí

Hele tu básnička
A za ní druhá
jedná je dobrá
a druhá.... jiná (některé jsou slabší, ale některé pěkné) :)

Teď vážně. Poezii nerozumím, ale některé básničky se mi líbily. Hlavně "Tohle" a "Ďábelská láska"

A tu minibásničku jsem sesmolil asi za 3 minuty a je to naprostý odpad pro pobavení :-D
Stanislav Duben
0 #2 Stanislav Duben 2010-07-06 16:05
Ahoj Axisi, díky za komentování ve verších, pobavilo :) Jsem rád, že se básničky líbí.
Guest
0 #3 Guest 2010-10-16 16:41
Pane Duben, nechodil jste ne ZŠ Na Korábě 9A 1970? Pokud ano, ozvěte se.

Milan Moc
Stanislav Duben
0 #4 Stanislav Duben 2010-10-16 17:10
Zdravím Milane, na tuto školu jsem nechodil, já jsem chodil na ZŠ Hornoměcholupsk á :)
Ivan Holkar
0 #5 Ivan Holkar 2014-08-13 07:19
Duše nemá žádnou váhu, energii, ale je schopná energii generovat, je tvůrcem života.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit